CČSH Třebíč

1. Korintským 3, 10-15

zobrazitskrýtdalší překlady

Podle Boží milosti, jíž se mi dostalo, jsem jako zkušený stavitel položil základy, na kterých pak staví další. Každý však ať dává pozor, jak na nich staví. Nikdo nemůže položit jiný základ, mimo ten, který je již položen, a to je Ježíš Kristus. Ať už kdo na tom základě staví ze zlata, stříbra, drahého kamení, z dříví, sena nebo ze slámy, dílo každého vyjde najevo. V onen den se to ukáže; bude to zjeveno ohněm, neboť oheň vyzkouší dílo každého člověka. Zůstane-li něčí dílo, které postavil, získá odplatu. Shoří-li něčí dílo, utrpí škodu; sám sice bude zachráněn, ale jen jako skrze oheň.

Když se řekne poctivé řemeslo, co se nám tak vybaví? Možná třeba tesař – tak jako byl svatý Josef, že? Nebo farmář. A co takhle manažer? Toho by asi většina lidí neřekla. Známe je z devadesátých let jako vrstvu lidí, co začali vydělávat obrovské peníze tím, že si na něco hráli a buzerovali ostatní – doporučuju k tomuto tématu vyhledat na internetu heslo frikulín necyklopedie. Moc se pobavíte.

Tankoval jsem jednou na benzínce Ono, kde měli benzin o několik Korun levnější než kdekoliv jinde. Ptal jsem se jich, jak je možné, že jsou o tolik levnější. Paní u pokladny mi řekla: “Nekrmíme darmožrůtů (rozuměj ‘manažery’). Máme jedneho šéfa a jinak si všecko děláme sami.” Krásný příklad toho, jak zbytečnou a přeceňovanou vrstvou manažeři jsou.

Teď už devadesátky nejsou a doba pokročila. Manažeři už nejsou samozvaná pseudoelita, teď je manažer každý. Uklizečka už není uklizečka, ale facility manager. Když jsem pracoval ve svém předchozím zaměstnání, bylo nás tam sedm a jenom já a kolega vedle mě jsme byli software engineer a technical lead, jinak všichni byli manažeři: Project manager, program manager, product manager, obchodník byl business development manager, asistentka byla office manager. Prostě když se řekne manažer, budí to asi trochu právem úsměv smíšený se zavrácením očí a podezření hraničící s jistotou, že si ten nebožák na něco hraje.

Ovšem já bych vám dnes chtěl představit jednoho manažera, který byl tak fenomenálně skvělý, že bych ho bez okolků prohlásil za svatého a patrona všech manažerů. Je jím Jan Blahoslav, muž narozený zítra přesně před pěti sty lety – 20. února 1523.

Byl to člověk, díky kterému máme Bibli Kralickou. Sestavil dva zpěvníky, ze kterých dosud čerpáme v našem církevním zpěvníku. Napsal první český slabikář a zavedl i pojem “slabikář” jako takový. Byl historikem, překladatelem, muzikologem, teologem, knězem, literátem.

Proč ho pak považuju za manažera? No, manažer je z anglického slova “manage”, tedy zvládnout něco. Manažer je zkrátka někdo, kdo má něco na starosti, kdo má samostatně zvládat nějakou doménu. Takže pokud ta uklízečka má na starosti, aby kancelář byla čistá a ten úklid si sama organizuje, zajišťuje si materiál, domlouvá se s šéfem na termínech, aby byly prostory uklizené před důležitými schůzkami, řeší přístup popelářů atd., tak má ten titul oprávněně. To slovo se v korporátním světě nadužívá, ale ve své podstatě manažer jako člověk, který má něco na starosti, je poctivé řemeslo jako tesař nebo farmář. A když u toho má řídit nějaký tým lidí, tak teprve.

Jan Blahoslav byl biskup Jednoty bratrské a jako takový je trochu ve stínu Jana Amose Komenského. Není pochyb o tom, že Komenský byl rozhodně nejvýznamnějším biskupem Jednoty bratrské. Komenský je považován za myslitele evropského formátu, ale podle mě byl mystikem světového formátu napříč dějinami. To Jan Blahoslav při vší úctě asi nebyl. Ale jestliže Komenský psal duchovní veledíla, Jan Blahoslav tvořil veledílo samotné Jednoty bratrské tak, aby vzkvétala, aby měla metodiku práce, aby měla členy, aby měla vzdělání, aby měla co zpívat. Jan Blahoslav nebyl mystik, byl praktik. Byl to manažer par excellence.

Nejvíc mě to zaujalo na tvorbě Bible kralické. Jan Blahoslav na ní pracoval, když působil v Ivančicích. Jenomže sotva přeložil Nový zákon, umřel náhle na tuberkulózu, v 48 letech. No a teď si otevřete Kralickou bibli a podívejte se na text Starého a Nového zákona, jestli tam uvidíte patrný rozdíl ve stylu nebo kvalitě překladu. Já ho teda nevidím. Protože Jan Blahoslav, když ten Nový zákon překládal, poslal rovnou svoje lidi do zahraničních univerzit, aby se naučili pořádně řecky a hebrejsky, a napsal českou gramatiku a metodiku překladu, takže dílo po jeho smrti normálně jelo dál.

Aby projekt takovéhohle rozměru a hlavně takhle netradiční – žádný podobný překlad srovnatelného rozměru se tam nikdy nedělal – naprosto hladce a bez následků na kvalitu provedení doběhl i po odchodu šéfa – zakladatele, to je naprosto fenomenální výsledek! Nenadarmo se říká, že dobrý šéf se pozná podle toho, jak funguje jeho kolektiv, když on je pryč. Byl by to fenomenální úspěch, i kdyby svůj odchod dopředu plánoval, ale že náhle zemře, to asi opravdu vědět nemohl.

Co se kvality výsledku týče, o té snad nejsou pochyby. Jestliže Český ekumenický překlad, na kterém dělal celý tým biblistů, nám přestává vyhovovat nějakých padesát let po jeho vzniku, a to rozhodně není odfláknutý, a přitom Bible kralická se mohla používat až do té doby, to znamená přes 400 let, je z toho vidět, o jak povedené dílo se jedná. Ostatně pořád z něho nevědomky čerpáme. Odkud myslíte, že obrozenci brali vzor pro spisovnou češtinu, když znovuformulovali pravidla pravopisu? Z Kralické bible. Stále stavíme na jeho díle, Blahoslavova práce nás formuje jako Čechy, a teď samozřejmě myslím příslušníky česky mluvícího národa, obzvlášť Moraváky.

Schopných lidí bylo v historii nicméně dost a dost. To samo o sobě není nic tak neobvyklého a ani hodného uctívání. Mnozí politici a mocipání a boháči jsou taky schopní. Ovšem Jan Blahoslav byl člověk, který se dokázal například opakovaně přimlouvat za uvězněného Jana Augustu, tehdejšího bratrského biskupa, se kterým měl ostré spory. Nenechal názorovou roztržku překrýt bratrskou lásku. A to když je spojeno se schopnostmi, to už úctyhodné je.

Člověk by si také mohl říct, že jsou významnější lidé. Co se týče hloubky poselství, už jsme uznali přednost Komenského. Co se týče rozsahu díla, byl Jan Blahoslav velmi plodný, ale třeba takový Martin Luther, který měl včera 477. výročí umrtí, napsal celou knihovnu. V průměru napsal 40 stran denně, a to textů velmi originálních, promyšlených a světově zásadního významu. Když jsme u té originality, tady třeba Jan Blahoslav nevyniká skoro vůbec. Nenarazil jsem v jeho díle na nic převratného. Ani ta česká gramatika, kterou napsal, nebyla první, ale vycházel z díla utrakvisty Beneše Optáta. Ale upřímně v tom nevidím slabinu. Naopak, vidím v tom obrovské povzbuzení a přednost. Protože Jan Blahoslav nám ukazuje, že člověk, aby byl nesmírně užitečným a plodným Božím nástrojem, vůbec nemusí dělat zázraky. Zkuste si napodobit geniální lidi, zkuste se jimi nechat inspirovat. Zkuste napodobit Komenského a napsat dílo, které bude inspirovat a definovat pedagogiku ještě dalších 400 let. Zkuste napodobit Luthera a realizovat reformaci celé církve. Hodně štěstí, já si na to netroufám.

Ale zkuste napodobit Jana Blahoslava: Zasvětit svoji činnost správné, Boží věci. Vzdělat se u světových špiček své doby. Seznámit se s dílem svých současníků. To, co se naučím, důkladně aplikovat, dál rozvíjet a předávat dál. Trpělivě rozvíjet činnost, která se jeví jako smysluplná. A já myslím, že na to si troufnout můžeme. Tím spíš, že Jan Blahoslav, aby se vyučil od světových špiček svojí doby, musel za nimi cestovat, a to pěkně po svých, a navíc s chatrným zdravím.

Nám stačí dobře použít internet. Univerzity s přesahem prakticky do všech oborů, jakými se my můžeme zabývat, máme tady v Česku. Každá fakulta, každá katedra, má nějakou stránku na Facebooku nebo diskuzní fórum. Vždycky se můžu zeptat na nasměrování ke kvalitnímu, současnému výzkumu a věřte mi, že dotázaní budou za takový požadavek v 90% případů šťastní jak blechy. Takový poklad máme tolika vědomostí a informací! A my ho používáme na to, abychom se dívali na Netflix, kde si v nejlepším případě pustíme dokument o přírodě. Nebo abychom se na sociálních sítích podívali na fotku včerejšího oběda svojí známé. Nebo abychom četli články, jejichž pravdivost a objektivitu vůbec nemůžeme posoudit a orientujeme se většinou podle toho, jak věc zapadá do našeho dosavadního porozumění a názoru.

Důraz na pořádné vzdělání byl pro Jana Blahoslava jedním z jeho hlavních témat. Poslouchal samotného Martina Luthera a Filipa Melanchtona a bojoval jako lev za to, aby se v Jednotě bratrské vzdělání pěstovalo. A já až zpětně oceňuju jeho úsilí. Sám jsem si vždycky všechno dělal po svém. Nebavilo mě zabývat se tím, jak to dělali lidé přede mnou. Naučil jsem se základy do takové míry, abych si dokázal představit, jak budu úlohu řešit, a pak už jsem si jel svoje. V hudbě to třeba tolik nevadilo, když jsem skládal písničky bez široké znalosti jiných autorů. I tady je škoda omezovat se na výrazové prostředky z toho mála, co jsem stihl nasát přirozeně, ale nic zásadního jsem tím nezkazil. Horší to bylo, když jsem dělal doktorát. Naučil jsem se tu nejzákladnější, beznadějně zastaralou metodu automatického přepisu řeči na text a tu jsem se pokoušel několik let marně vylepšovat, místo abych si nastudoval modernější metody. Přesně podle akademického přísloví: “Třemi týdny experimentů si ušetříš dobrou hodinu studia.”

Už bych to takhle nechtěl dělat a Jan Blahoslav mi je příkladem, že to jde dělat líp. Byl to zkrátka svatý manažer. Uměl vést projekty, uměl vést tým lidí, uměl se starat, uměl být lidský. A staral se ne o výdělek firmy, v tom se od moderních manažerů liší, ale o Boží dílo. Nechť si tedy všichni manažeři – všichni, kdo mají něco na starost – vezmou Jana Blahoslava za patrona a za vzor.

Protože ne každý dokáže formulovat úžasné nadčasové pravdy jako to dokázal Komenský. Ale každý se může poctivě starat o to, co mu bylo svěřeno. A jako z práce Blahoslavovy nakonec vyšla osobnost Komenského, z naší práce může vzejít jiný zázrak.

Jak praví svatý Pavel: nelze položit jiný základ než ten, který už byl položen, a tím je Ježíš Kristus. Je to základ lásky, velkorysosti, poslušnosti Bohu, pravdivosti. Na takovém základě můžeme jako Jan Blahoslav stavět dál. Čest jeho památce.